František Ruth: Bájesloví řecké a římské | astronomie
Nejhlavnější z hvězd u Řeků jmenovaných a proto
důležitější v bájesloví jsou tyto: Planeta Venuše (Stella
Veneris) pokládána byla za dvě různé hvězdy - ale již prý
Pythagoras poznal, že jest to táž a jediná - a jmenována Fosforos
či Heosforos (Jitřenka). Byl to syn**) Astraiův a
dárce rosy, jako matka jeho Eos (proto sluje v lat. též Eous).
Jsa hlasatelem božského světla denního, před Zorou nosí
pochodeň. Prý se samou Afroditou zápasil o krásu aneb od
bohyně unesen byl a ustanoven strážcem jejího chrámu
(nebes); proto sluje hvězdou Afroditinou (Venušinou). Měl syna
Keyka, jenž byl králem trachinským; choť jeho Alkyone,
dcera krále větrův Aiola, tak jej milovala, že když utonul,
sama též vrhla se do moře.***) Tu Themis nad nimi se slitovala
a proměnila oba v ptáky ledňáčky; a v zimě, když líhnou
se mláďata ledňáčků, moře je prý vždy ticho.+)
Bratr jeho++) Hesperos (Večernice), též hvězda
krásná, slaven býval ve zpěvích svatebních jakožto vůdce
nočního průvodu svatebního; byl otcem Hesperidek, jež
hlídaly zlatých jablek, aneb dcera jeho Hesperis, Atlantova
choť, zrodila ony sličné dcery západu.
**) V bájích slovanských není to muž,
nýbrž krásná dívka, někdy milenka slunce nebo měsíce.
***) Pověst tu později vypravuji šíře.
+) Česká pověra: Komu se podaří chytit ledňáčka, ať ho
zavře do klece a podrží; pravý to šotek štěstí. C.
Mus. 1855. str. 180.
++) Bratři tito, podobní Dioskurům, v umění představovali
se krásnými hochy s pochodněmi v rukou. - U Římanů slují
Vesper (Vesperugo nebo Nocturnus) a Lucifer, kterýžto platil za
hvězdu Jova nebo Junony Luciny. Také jim dáváno jméno Jubar
(od iuba, hříva) dle paprsků, tedy tolik co Záře.
K hvězdám a souhvězdím, jež svými změnami
důležity byly při plavbě i kalendáři, také náleží Orion.
Jest to krásný, obrovský lovec s taseným mečem nebo s kyjem
pozdviženým v ruce; loví po horách, přechází i hlubokým
mořem, a hlava mu z vody vyčnívá. V létě vychází až
ráno a proto jest miláčkem Zory; déle, po celou noc svítí v
zimě, kdy časté jsou větry a mraky zahalují oblohu; proto
bájilo se, že Orion honí se divě po nebi, ba, když zabit byl
od Artemidy, *) i v podsvětí ještě loví, honě s kyjem
kovovým divokou zvěř.
Dle obyčejné báje byl synem Poseidona a Euryaly, dcery
Minoovy; po smrti pak přenesen mezi souhvězdí.**)
Za Orionem kráčí pes jeho Seirios (Sirius);***)
východ jeho (26. července) jest v nejteplejší části roku, o
tak zv. psích dnech, a proto se věřilo, že souhvězdí to
přináší s vedrem i mor.
*) Chtěli prý s ní zápasiti v házení
diskem aneb bohyně žárlila na .Jitřenku. Jiní povést byla
na Chiu: Bohatý král Oinopion (piják vína), syn Dionysa, a
Ariadny, pohostil jednou Oriona, když k němu pěšky přišel
mořem; ale lovec přepil se vínem a zneuctil rodinu
královskou. Oslepil jej proto král a hoditi dal do moře. Tam
Orion vystřízlivěl a po hluku šel k dílně Hefaistově, kde
uchopil pomocníka jeho Kedaliona a posadiv si ho na ramena, dal
se jím vésti na východ. A tam světlo jeho očí se znova
rozsvítilo od paprsku slunečních. Když se vrátil na Chios,
aby ztrestal krále, nenalezl ho; poddaní svého pána ukryli ve
sklepě. Odešel tedy po zábavě lovecké na Krétu, kde lovil s
Artemidou. Když po myslivecku se chlubil, že by bohyni mohl
pohubiti všecku zvěř, Artemis naň poslala štíra, jehož
uštknutím Orion zahynul. - Štír vychází při západu
Oriona. - U Římanu slul též Jugula.
**) Dle jiných zrodil se ze Země. Král Hyrieus v Hyrii u
Aulidy v Boiotii pohostil Dia, Poseidona a Herma. Když pak si
jim stýskal, že nemá dětí, bohové kázali mu kůži
zabitého býka zakopati do země; a z ní po čase narodil se
Orion. - Jemu hračkou jest přenášeti skály; vystavěl
obrovskou hráz u Zankle (Messany) a nasypal i předhoři
Peloris, na němž založil svatyni otci svému Poseidonovi.
***) Nejjasnější ze stálic; jméno značí "horký,
palčivý" a někdy tak i slunce samo se jmenuje. Říkalo
se též, že jest to pes vzteklý; v ten čas v Argu (o
slavností Linově) zabíjeli všecky potulující se psy. (Lat.
canis, pes, odtud Canicula, dle Horatia "nenáviděná
rolníkům".) Na Keu obětovali Seiriovi, aby odvrátili
zlé účinky. Vedle záhubného psa jmenuje se i lev, v
kterémžto znamení stojí slunce v létě; lev tento prý
přišel na Keos a hubil vše, až dobrý Aristaios, syn
Apollonův, od Dia vyprosil první etesie (chladivé větry
pasátní v červenci a srpnu) a rosu. Tento Aristaios (od
aristos, nejlepší) ochraňuje přírodu v horku, jest
strážcem chovu dobytka, vinic, olivy, včelařství i lovu.
Matka jeho Kyrene, dcera krále Lapithů Hypsea, na lovu
přemohla lva; za to oblíbil si ji Apollon a odnesl do Libye,
kde po ní nazváno město. Aristaios zajisté jest vyloučen z
podstaty boha Apollona.
Před Orionem prchají Pleiady, Hyady i Medvědice. Pleiady
(kuřátka, Vergiliae) vycházejí v květnu, kdy se začíná
žeň i plavba;*) západ jejich v říjnu byl znamením, že se
počíná zima deštivá a končí se doba plavby, kdežto s
východem jejich (v polovici května) nastává čas plavbě
příznivý.
Ve skupině té Řekové viděli sedm sličných dcer
Atlantových, jež plakaly příliš nad otcem svým, až od
milosrdných bohů vzaty na nebe. V bájích se zaměňovaly s
plachými holubicemi Peleiadami, jež Diovi ukrytému na
Krétě od Okeana přinášely ambrosii; aneb dívky Pleiady,
jsouce pronásledovány Orionem, změnily se v holubice a pak ve
hvězdy; ale i na obloze po pět měsíců honí je lovec ten.**)
*) Od pleo, pleio, pluji. Od téhož kmene jest
jméno matky jejich Pleiony, jež prý je zrodila na Kylleně v
Arkadii. V bájích místních staly se matkami některých
rodů; nejkrásnější a nejstarší jest Maia, jež
Diovi zrodila Herma. - Elektra Diovi zrodila na
Samothrace Dardana i Iasiona a Harmonii; tato pramáti
Dardanovců po pádu Troje změnila se ve vlasatici. Taygete
byla matkou Lakedaimona, jenž vládl první v rovině pod
pohořím lakonským toho jména. Alkyone, matka Hyrieova
(viz pozn. u Oriona), Kelaino s Poseidonem měla syny Lyka
a Nyktea, Sterope (Asterope) s Areem Oinomaa, Merope,
choť Sisyfova, matka Glaukova.
**) Že jedna ze sedmi těch hvězd jen málo jest viditelná,
říkalo se, že schválně skrývá se ze studu, že má chotě
smrtelného; jinak též se bájilo, že Peleiady létajíce
skrze skály Plankty, vždy jednu družku ztrácejí, ale Zeus
prý zase počet jejich doplní.
Sestrami Pleiad jsou Hyady; též přinášejí dobu deštivou,*) když vycházejí zároveň se sluncem. Byly to dobré nymfy, jež pěstovaly mladého Dionysa a za odměnu na nebe se dostaly.**) Dle jiné báje proměněny ve hvězdy, když příliš oplakávaly bratra svého; slul Hyas a na lovu od lva byl roztrhán.
*) V Řecku ve druhé polovici dubna a,
listopadu. - Prý mel Atlas 12 dcer s Aithrou a syna Hyanta;
když tento na lovu zahynul, tak ho sestry oplakávaly, až pět
změnilo se jich v Hyady, sedm v Pleiady. I dodoniská Dione prý
byla jednou z Hyad, jež jinde slují Eudore, Faio, Faisyle,
Kleeia a Koronis.
**) Jest to skupina hvězd ve hlavě býka. Počet jejich udává
se buď 2 nebo 3 i 4, 5 neb 7; jméno odvozováno buď od podoby
řecké hlásky y nebo od hyo, deštím, proto lat. Pluviae;
jiní vykládali od hys (sys, lat. sus), proto Suculae
(prasátka, podsvinčátka); jinak též sluly Vergiliae
(jarní). - Dle báje attické (v. později u pověstí) jsou to
tři dcery Erechtheovy, jež . dobrovolně daly se usmrtiti,
když Eumolpos obléhal Athény.
Plavcům řeckým též důležitá byla Medvědice, Arktos, protože jejích sedm hvězd nikdy nezachází (náš Veliký medvěd nebo Veliký Vůz).***) Byla prý to Kallisto, dcera Lykaonova, o níž již zmínili jsme se u Artemidy. Že se prohřešila, panenská bohyně vyhnala ji ze svého průvodu, a Hera proměnila ji v medvědici. Když pak dorostl syn její Arkas, pronásledoval ji jednou v lese a byl by ji zabil, ale Zeus oba vnesl mezi hvězdy. +) Že souhvězdí ono nikdy nezachází a kolem pólu v kruhu se točí, sluje i Helike.;*) dle pověstí krétské Helike a Kynosura (Psí ohon), nymfy idské, byly chůvami Dia, jenž potom proměnil je v souhvězdí Velikého a Malého medvěda, sám vzav na se podobu hada, když je pronásledoval Kronos. U Římanů obrazem jejich byl mlat, na kterémž voli (septem triones) v kruhu obcházejí a šlapou obití; proto sever slul Septemtriones.
***) Viz též poznámku u Artemidy.
"Medvěd, který též Vůz se nazývá a. v kruhu se točí a
na Oriona se dívá, sám jediný ve vlnách Okeanových se
nekoupá." Viz Sobotka, Výklady prostou. sír. 65.
+) Z Arkáda stal se Bootes (Volák) čili Arkturos, Arktofylax
(strážce medvěda), jenž se představoval mužem s nataženou
rukou. (Kallisto jest rovněž arkadskou bohyní luny, ctěné
tam v podobě medvědice, a tedy příbuzná Europě i Ioi.) Dle
jiné háje Dionysos dal králi Ikariovi dar vína; když ho
zabili opojení pastýři, dcera Erigone ze žalu se oběsila.
Potom otec stal se hvězdou Arkturem, dcera jeho Pannou a pes
její Mora Malým psem.
*) Od helisso, válím, vinu. Vznikla též báje, že bohyně
mořská Tethys z úcty k Keře nechtěla milenku Diovu
přijmouti do moře; proto nikdy nezapadá.
Ostatní souhvězdí obrazná vznikla s různými
výklady v době pozdější a báseň o nich (Fainomena kai
diosemeia) sepsal Aratos (r. 315-240 př. Kr.). Ve
zvířetníku (zodiaku) se jmenují: Beran (Krios, Aries)
prý onen, jenž odnesl Frixa do Kolchidy, býk (tauros,
taurus), jenž unesl Europu nebo jejž Poseidon daroval Minoovi, blíženci
(didymoi, gemini) - Dioskurové nebo Herakles s Apollonem, rak
(karkinos, cancer), který Herakleovi škodil v boji proti sani
lerenské, lev (leon, leo) nemejský, panna
(parthenos, virgo) - Dike či Astraia, váhy (zygos,
chelai, libra) bohyně Diky nebo vynálezce vah Mocha, štír
(skorpios, skorpius), jehož zabil Orion, střelec
(toxotes, sagittarius), prý kentaur, kozoroh (aigokeros,
kaprikornus) prý Aigipan, t. j. Pan, jenž měl nohy a ruce
kozí, vodník (hydrochoos, aquarius) buď Ganymedes buď
Deukalion buď Kekrops, a ryby (ichthyes, pisces), t. j.
Afrodite a Eros, kteří kdysi pronásledováni jsouce skočili
do Eufratu a proměnili se v ryby.
Jiná jména souhvězdí jsou: orel (aetos, aquila)
Diuů nebo král Merops v orla proměněný, Andromeda,
(zachráněná od Persea), delfín Poseidonův, jenž
nalezl Amfitritu, nebo Arionův, drak (drakon, draco,
též serpens zvaný), jenž hlídal zahrady Hesperidek nebo drak
zabitý Kadmem, vozka (heniochos, auriga) s různými
osobami bájí ztotožňovaný, na př. s vozkou Pelopovým, koza
(aix, kapella) prý Amaitheia, Herkules (známý
bohatýr), Kassiopeia, matka Andromedina, koruna
(stefanos, korona), jíž ozdobil Dionysos Ariadnu, známý kun Pegasos,
Perseus, rek s hlavou Medusinou a srpem, hadonoš
(ofiuchos, serpentarius) prý Asklepios nebo jiná osoba
báječná, labuť (kyknos, cygnus či olor) prý Orfeus
po smrti v labuť proměněný, velryba (ketos, cetus)
obluda poslaná na Andromedu a j.
1898