astronomie

RNDr. Oldřich Hlad, Ing.Jaroslav Pavlousek

Přehled astronomie

OBSAH

• ÚVODEM
• 1 O BLÍZKÉM A VZDÁLENÉM VESMÍRU
  • 1.1 Vzdálený vesmír
    • 1.1.1 Megasvět a naše místo v něm
      • {TŘÍDĚNÍ GALAXIÍ}
      • {ASTRONOMIE VE VZTAHU K MATERIÁLNÍ JEDNOTĚ SVĚTA A JEHO POZNÁNÍ}
      • {MIKROSVĚT, MAKROSVĚT, MEGASVĚT}
    • 1.1.2 Naše Galaxie
      • {GALAKTICKÉ JÁDRO}
      • {SPIRÁLNÍ RAMENA}
    • 1.1.3 O měření vzdáleností ve vesmíru
      • {Z HISTORIE}
      • {DALŠÍ ZPŮSOBY MĚŘENÍ VZDÁLENOSTÍ}
    • 1.1.4 Fyzika hvězd
      • {ZÁKLADNÍ POJMY SVĚTA HVĚZD}
      • {ZÁŘIVOT HVĚZD A OSVĚTLENÍ ZPŮSOBENÉ HVĚZDAMI}
      • {SPEKTRA HVĚZD}
      • {VZTAHY MEZI VELIČINAMI M a T}
      • {TEPLOTY A BARVY HVĚZD}
        • {_ Fotometrický systém UBV _}
      • {PRŮMĚRY HVĚZD}
      • {ROTACE HVĚZD}
      • {HMOTNOSTI DVOJHVĚZD}
      • {VZTAH MEZI HMOTNOSTÍ A SVÍTIVOSTÍ}
      • {DVOJHVĚZDY}
      • {PROMĚNNOST VELIČIN}
      • {CEFEIDY - HLAVNÍ PŘEDSTAVITELKA delta CEPHEI}
      • {DLOUHOPERIODICKÉ PROMĚNNÉ (typu Mira Ceti)}
      • {ZÁKRYTOVÉ PROMĚNNÉ}
      • {NOVY A SUPERNOVY}
    • 1.1.5 Vznik a vývoj hvězd.
      • {ZDROJ ENERGIE, VZNIK A VÝVOJ HVĚZD}
      • {POSLEDNÍ STADIA ŽIVOTA HVĚZDY}
    • 1.1.6 Hvězdné asociace a hvězdokupy
      • {Otevřené hvězhokupy}
      • {Kulové hvězdokupy}
    • 1.1.7 Mezihvězdná hmota
      • {PLYNNÉ MLHOVINY A HVĚZDNÝ PLYN}
      • {PRACH V MEZIHVĚZDNÉM PROSTORU A PRAŠNÉ MLHOVINY}
      • {PLANETÁRNÍ MLHOVINY}
      • {O POZOROVÁNÍ A FOTOGRAFOVÁNÍ MLHOVIN SKROVNÝMI PROSTŘEDKY}
      • {ZBYTKY PO VÝBUCHU SUPERNOV}
    • 1.1.8 Vesmír v neviditelném záření
      • {Rádiové záření}
      • {Infračervené záření}
      • {Ultrafialové záření}
      • {Rentgenové záření}
      • {Záření gama}
      • {Částice z vesmíru}
  • 1.2 Sluneční soustava
    • {Planety sluneční soustavy}
    • 1.2.1 Merkur
      • {DRÁHA MERKURU}
      • {ROTACE MERKURU}
      • {TĚLESO PLANETY}
      • {POVRCH MERKURU}
      • {Podmínky na povrchu}
    • 1.2.2 Venuše
      • {POVRCH PLANETY}
      • {ATMOSFÉRA A PODMÍNKY NA POVRCHU}
    • 1.2.3.A Země
      • {DRÁHA A ROTACE}
      • {ZEMĚ JAKO PLANETA}
      • {TĚLESO PLANETY}
      • {MAGNETICKÉ POLE ZEMĚ}
      • {ATMOSFÉRA}
    • 1.2.3.B Měsíc
      • {DRÁHA A ROTACE}
      • {ZATMĚNÍ MĚSÍCE A SLUNCE}
      • {TĚLESO MĚSÍCE}
      • {POVRCHOVÉ ÚTVARY}
      • {Vznik a vývoj Měsíce}
    • 1.2.4 Mars
      • {DRÁHA A ROTACE}
      • {TĚLESO PLANETY}
      • {POVRCH MARSU}
      • {POLÁRNÍ ČEPIČKY}
      • {DETAILY A SLOŽENÍ POVRCHU PODLE VÝSLEDKŮ SOND VIKING}
      • {Život na Marsu}
    • 1.2.5 Jupiter
      • {DRÁHA A ROTACE}
      • {TĚLESO PLANETY}
      • {VLASTNÍ ZÁŘENÍ JUPITERU}
      • {ATMOSFÉRA}
    • 1.2.6 Saturn
    • 1.2.7 Uran a Neptun
      • {Prstence Uranu}
    • 1.2.8 Pluto
    • 1.2.9 Měsíce planet
    • 1.2.10 Planetky
    • 1.2.11 Meteority a komety
      • {[ Meteority ]}
        • {METEORY}
        • {PÁD METEORITU}
        • {ROZDĚLENÍ METEORŮ}
        • {METEORITY}
        • {Původ meteoritů}
      • {[ Komety ]}
        • {DRÁHY KOMET}
        • {FYZIKÁLNÍ STAVBA KOMET}
    • 1.2.12 Slunce
      • {OBLASTI A ÚTVARY NA SLUNCI}
      • {Periodicita sluneční činnosti}
    • 1.2.13 Meziplanetární hmota a pole
    • 1.2.14 Vznik sluneční soustavy
• 2 POZNÁVEJTE VESMÍR SAMI
  • 2.1 Hvězdná sféra, souřadnice a čas
    • 2.1.1 Souřadnicové systémy
      • {SVĚTOVÁ SFÉRA. TŘI FYZIKÁLNÍ JEVY - TŘI ZÁKLADNÍ ROVINY, TŘI OSY}
      • {SVĚTOVÉ PÓLY, SVĚTOVÝ ROVNÍK}
      • {ZENIT, NADIR, OBZPRNÍK}
      • {ZDÁNLIVÝ ROČNÍ POHYB SLUNCE PO OBLOZE, EKLIPTIKA, PÓLY EKLIPTIKY}
      • {POLOHA ZÁKLADNÍCH ČAR NA SVĚTOVÉ SFÉŘE}
      • {Zeměpisné souřadnice}
      • {[ Souřadnice používané v astronomii ]}
        • {ROVNÍKOVÉ SOUŘADNICE DRUHÉHO DRUHU}
        • {SOUSTAVA OBZORNÍKOVÝCH SOUŘADNIC}
        • {ROVNÍKOVÉ SOUŘADNICE PRVNÍHO DRUHU}
        • {EKLIPTIKÁLNÍ (ASTRONOMICKÉ) SOUŘADNICE}
        • Vztahy mezi soustavami souřadnic
        • {Základní rovnice sférické trigonometrie}
        • {DALŠÍ SOUSTAVY SOUŘADNIC A DALŠÍ VZTAHY PRO TRANSFORMACI}
          • {Galaktické souřadnice (starého a nového typu)}
        • {VÝPOČET EKLIPTIKÁLNÍCH (ASTRONOMICKÝCH) SOUŘADNIC Z ROVNÍKOVÝCH A NAOPAK}
        • Vlivy na změnu souřadnic
    • 2.1.2 O času
      • {JEDNOTKA ČASU A JEJÍ REALIZACE}
      • {ČAS V ASTRONOMII}
        • {Základní jednotky času a časové soustavy v astronomii a způsob jejich navázání na soustavu SI a čas TAI}
        • {Staré definice sekundy}
      • {DALŠÍ ČASY V ASTRONOMII}
      • Rok a kalendář
      • {ROK A KALENDÁŘ}
      • {KALENDÁŘ}
      • {Kalendářní data (základy našeho kalendáře)}
      • {PRŮBĚŽNÝ POČET DNŮ}
      • {CHRONOLOGICKÉ (ČASOVÉ, DATOVÉ) LINKY. POČÍTÁNÍ ROKŮ}
      • {Souvislost mezi různými érami a jejich přepočet}
      • {[} Řešení úloh ze sférické astronomie a časomíry {]}
        • {TYPY ÚLOH A ZPŮSOBY ŘEŠENÍ}
      • {[} Dodatky užitečné pro pozorování {]}
        • {VRCHOLENÍ (KULMINACE), VÝCHOD A ZÁPAD TĚLES}
          • {Oprava o refrekci, denní horizontální paralaxu a průměr tělesa}
        • {SOUMRAK}
        • {FÁZE MĚSÍCE}
        • {PŘIBLIŽNÉ URČENÍ FÁZE MĚSÍCE}
  • 2.2 Skutečné a zdánlivé pohyby planet
    • 2.2.1 Skutečné pohyby planet
      • {[}Předpověď poloh planet - efemerida {]}
        • {Přesnější metody}
      • {[}Výpočet efemeridy na kapesním kalkulátoru {]}
        • {PROGRAM VÝPOČTU EFEMERID PLANET PRO KALKULÁTOR TI 58 (TI 57, TI 58 a TI 59)}
    • 2.2.2 Viditelnost planet
      • {ASPEKTY PLANET}
      • {[} Opakovatelnost dějů {]}
        • {ŘETĚZOVÝ ZLOMEK ZATMĚNÍ}
        • {OPAKOVATELNOST V POLOHÁCH PLANET}
      • {[} Planety v letech 1980 až 2000 {]}
        • {VNĚJŠÍ PLANETY}
          • {Mars}
          • {Jupiter}
          • {Saturn}
          • {Uran, Neptun, Pluto}
        • {VNITŘNÍ PLANETY}
          • {Venuše}
          • {Merkur}
      • {[ Konjunkce planet v letech 1980 až 2000 ]}
        • {Konjunkce Jupitera se Saturnem}
        • {Konjunkce Saturnu s Marsem 1980 až 2000}
        • {Konjunkce Jupitera s Marsem 1980 až 2000}
        • {Jupiter, Saturn a Venuše 1980 až 2000}
          • {Konjunkce Venuše se Saturnem}
          • {Konjunkce Venuše s Jupiterem}
          • {Konjunkce Venuše a Marsu 1980-2000}
          • {Významné konjunkce Merkuru s ostatními planetami 1980 až 2000}
          • {Vícenáobná seskupení planet 1980 až 2000}
• 3 POZORUJEME HVĚZDNOU OBLOHU
  • 3.1 Jednoduchá pozorování
    • {ZNALOST SOUHVĚZDÍ A OBJEKTŮ V NICH}
    • {DVOJHVĚZDY}
    • {PROMĚNNÉ HVĚZDY}
    • {OTEVŘENÉ HVĚZDOKUPY}
    • {KULOVÉ HVĚZDOKUPY}
    • {PLANETÁRNÍ MLHOVINY}
    • {MLHOVINY}
    • {GALAXIE}
    • {SEVERNÍ POLÁRNÍ SEKVENCE}
    • {[} Hvězdná obloha v různých ročních dobách {]}
  • 3.2 Malý atlas oblohy (1975,0)
• 4 PŘÍLOHY
  • 4.1 Seznam názvů souhvězdí
  • 4.2 Seznam objektů
    • A. Hvězdy {do 4,5 magnitudy}
    • B. Proměnné hvězdy
    • C. Dvojhvězdy
    • D. Otevřené hvězdokupy
    • E. Kulové hvězdokupy
    • F. Galaktické mlhoviny
    • G. Rádiové zdroje
    • H. Planetární mlhoviny a zbytky supernov
    • I. Galaxie {do 10,25 m}
    • J. Messierův katalog
  • 4.3 Doplňkové tabulky
    • A. Elementy drah planet (1970, 0)
    • B. Charakteristiky planet
    • C. Větší měsíce planet
    • D. Hlavní meteorické roje
    • E. Kalendář na léta 1900 až 2050
    • F. Fáze Měsíce na léta 1900 až 2050
    • G. Úplná a částečná zatmění Měsíce u nás do r. 2000
    • H. Úplná zatmění Slunce do r. 2000
    • I. Sluneční zatmění viditelná u nás do r. 2000
    • J. Geocentrická délka Slunce a vzdálenost Země - Slunce
    • K. Délka soumraku
    • L. Převod míry časové na úhlovou
    • M. Převod hvězdného času na střední, a naopak
• LITERATURA

ZÁŘIVOT HVĚZD A OSVĚTLENÍ ZPŮSOBENÉ HVĚZDAMI

_ Ptolemaios, který převzal hvězdný katoalog od Hipparcha, rozdělil hvězdy od nejjasnějších (1. velikosti) po nejslabší (6. velikosti) do šesti hvězdných tříd. _

DVOJHVĚZDY

_ Objektiv o průměru d (mm) rozliší dvojhvězdu o úhlové vzdálenosti ró složek (v obloukových vteřinách):

ró = 144" / d.

Rozlišení tedy nezávisí na zvětšení! _

Otevřené hvězdokupy _
_ Hvězdokupy Plejády, Hyády, Jesličky (Praesepe) a chí a h v Perseu jsou pozorovatelné pouhým okem.
_

1.2.1 Merkur

DRÁHA MERKURU

_ Působením ostatních planet se perihelium Merkurovy dráhy stáčí o 532" za století _. _ skutečná hodnota stáčení je o 43" za století větší. Tuto záhadnou odchylku vysvětlila až obecná teorie relativity _.
_ v největší výchylce (elongaci) je vzdálen od slunce pouhých 28°. _ V nejvyšším lesku dosahuje Merkur až -1,8 magnitudy _.

1.2.3.B Měsíc

DRÁHA A ROTACE

Librace v šířce _ (6°40') _
_ librace v délce _ (7°54')
_ paralaktická librace _ (1°)

1.2.4 Mars

TĚLESO PLANETY

_ Mars, Země i Měsíc mají přibližně stejný reliéf terénu co do relativního převýšení. Jetliže pomineme na Marsu gigantický vulkán Mons Olympus, pak kolmá vzdálenost mezi vrcholky nejvyšších hor a dny nejhlubších pánví činí na Marsu asi 12 až 14 km, na Měsíci 11 až 12 km a na Zemi 18 km. _ Kdyby se Země zbavila obrovské hmotnosti vody v oceánech a mořích, pak by se dna dnešních oceánů zdvihla směrem vzhůru a maximální relativní převýšení by se snížilo asi na 13 až 14 km _.

1.2.12 Slunce

Periodicita sluneční činnosti

Schéma 34. Průměrné relativní číslo slunečních skvrn v letech 1619-1970

2.2.2 Viditelnost planet

ASPEKTY PLANET

Tabulka 45. Synodické doby oběhu

Planeta  Synodická doba  Synodická doba
         oběhu ve dnech  oběhu v rocích
Merkur   115,880 4       0,317 27
Venuše   583,909 0       1,598 67
Mars     779,941 8       2,135 41
Jupiter  398,661 0       1,092 10
Saturn   378,091 4       1,035 18
Uran     269,66          1,012 10
Neptun   367,49          1,005 16
Pluto    366,73          1,004 07

další stránka: Konjunkce Jupitera se Saturnem

06.04.2003