{The boundary between the Melty Old Empire and the Middle Empire was six thousand years ago the fall of the meteorite, testimony about which are the Australian tektits. This would determine the location of the Old Meltyland somewhere into the area of the Wilkes' land, but location slightly westward is more probable.}
Podle melťských legend byla Stará říše totálně zničena a Střední říši na jejích troskách od základu vybudovaly posádky lodí navrátivší se z obchodních cest.
{Acording of the Meltyish legends, the Old Empire was utterly destroyed and the Middle Empire was built from foundations on its ruins by the crews of the ships returned from their merchant voyages.}
Vzhledem k tomu, že zalednění Antarktidy je velmi dávného data, se mnozí historici domnívají, že Stará říše byla umístěna někde jinde a teprve obrovská kinetická energie meteoritu, proměněná při dopadu na teplo, způsobila dočasné roztání části ledovce a tím umožnila příchod Melťů do této oblasti.
{Considering that the glaciation of the Antarctis is of very old date, many historians assume that the Old Empire was located somewhere else and only immense kinetic energy of the meteorite, tranformed into heat, caused temporary thawing of a part of the glacier and thereby allowed the arrival of the Meltys into this area.}
Existuje však hypotéza, že kataklysma způsobené dopadem meteoritu vedlo k přesmyku dvou blízkých domén časoprostorového svazku a nastal crossing-over chronotid, při kterém se oblast v okolí dopadu zaměnila s odpovídající oblastí paralelního světa, ve kterém Antarktida nebyla zaledněna.
{There is however a hypothesis, that cataclysm caused by the fall of the meteorite leaded to the fault of two near domains of the timespace bundle and the crossing-over of the chronotides ocurred, in which the area surrounding the impact was interchanged with the corresponding area of the parallel world, in which the Antarctis was not glaciated.}
Podle jiných názorů ale časoprostorový crossover v oblasti Antarktidy s dopadem meteoritu vůbec nesouvisí a k interakci paralelních světů zde dochází podstatně častěji, a to v důsledku toho, že v okolí pólů siločáry zemského magnetického pole nejen nechrání proti elektricky nabitým částicím kosmického záření, ale naopak je jako ohromný trychtýř koncentrují do úzkého svazku a přivádějí až k povrchu. V období zvýšené sluneční aktivity pak může jejich intenzita dosáhnout hodnoty, která stačí k narušení bariéry mezi naším a paralelním světem.
{Acording of other opinions however the timespace crossover in the Antarctic area was not connected anyhow with the fall of the meteorite, and the interactions of parallel worlds occur here more frequently, namely as a consequence of the fact, that in the proximity of the poles, the lines of the earth magnetic field not only did not protect against the electric loaded corpuscles of the cosmic radiation, but on the contrary they concentrate them like a immense funnel into the narrow bundle and bring them onto the surface. In the period of the increased sun activity, their intensity may then reach the value sufficient to surpassing of the barrier between our world and a parallel one.}
Hypotézu o souvislosti se slunečními erupcemi podporuje skutečnost, že mezi plavbou kapitána Williama Guye do nezaledněné Antarktidy v roce 1828, popsanou Arthurem Gordonem Pymem, a plavbou jeho bratra Lena Guye v roce 1839, popsanou Jeorlinkem, uplynulo právě 11 let, což odpovídá periodicitě sluneční aktivity. V obou případech byla sluneční aktivita v okolí svého maxima.
{The hypothesis about the connection with the sun eruptions is suportes by the fact, that between the voyage of captain William Guy into unglaciated Antarctis in year 1828, described by Arthur Gordon Pym, and the woyage of his brother Len Guy in year 1839, described by Jeorlink, elapsed exactly 11 years, which agrees with the periodicity of the sun activity. In both cases, the sun activity was near its maximum.}
Těsně po maximu byla sluneční aktivita i v roce 1772, kdy Yves Joseph de Kargurlen-Tremarec objevil zemi bohatou "dřevem, minerály, diamanty, rubíny, drahými kameny a mramorem". Příštího roku však na jejím místě nalezl jen kruh ubohých ostrovů s nuznou vegetací.
{The sun activity was closely after its maximum also in year 1772, when Yves Joseph de Kargurlen-Tremarec discovered a land rich of "wood, minerals, diamonds, rubies, precious stones and marble". But next year he found on its place only a circle of poor islands with poor vegatation.}
Na severní polokouli dochází k těmto jevům také a byly jimi umožněny plavby k Ostrovům Blažených a do Mořezemí. Podrobný popis těchto cest byl obsažen ve sborníku středověkých legend "The voyages of St. Brandan and St. Rossa", který se však bohužel nezachoval.
{On the north hemisphere, dochází k těmto jevům too and byly jimi umožněny plavby to the Ostrovům Blažených and into Seaearth. Podrobný description of těchto voyages was obsažen in the sborníku středověkých legend "The voyages of St. Brandan and St. Rossa", který se však bohužel nezachoval.}