Posvátná zvířata

   Podle jedné báje měl Člověk několik mladších sourozenců. Jednou se Člověk opil a své sourozence nepoznával a ohrožoval je na životě. Člověkovi sourozenci se rozutekli a ukryli se u různých zvířat a přijali na sebe jejich podobu..
   Rozeznat je mezi zvířaty není snadné. Pouze když se nám je podaří spatřit ve chvílích nejintimnějších, vidíme, že se při tom chovají lidským způsobem.
   Mezi druhy, které jsou uznávány za potomky Člověkových sourozenců, patří napřiklad:

bonobo;
vydra mořská (Enhydra lutris);
tučňák kroužkový (Pygoscelis adeliae).

Na podporu tvrzení o lidské podstatě vyder mořských je uváděna také skutečnost, že mají shodně s lidmi 32 zubů, zatímco ostatní vydry jich mají 36.

Zabití jedince patřícího k něktrému z výše uvedených druhů je považováno za vraždu.
Chráněna jsou i zvířata, která mezi sebe Člověkovy sourozence přijala, i když za jejich zabití hrozí mnohem nižší tresty než za vraždu. Týká se to zejména těchto živočichů:

primáti;
podčeleď vydry (Lutrinae);
řád tučňáci (Sphenisciformes);
bobři;
kytovci;
sloni, damani a sirény.

Literatura:

Heráň, Ivan: Kunovité šelmy (edice Zvířata celého světa, Státní zemědělské nakladatelství, Praha 1982)

"Ačkoli se vydry někdy páří na zemi, velmi běžně to činí i ve vodě. Přitom se ovšem nepáří "more humano", tedy břišními stranami proti sobě, jak to běžně dělá vydra mořská a snad i vydra hladkosrstá, ale obvyklým způsobem savců, který ovšem musí být ve vodě spojen s řadou komplikací."

Veselovský, Zdeněk: Praobyčejná zvířata (Mladá fronta, Praha 1964)

"Šimpanzi bonobo se na rozdíl od ostatních lidoopů páří obrácení břichem k sobě (more humano). Tento způsob páření, u savců výjimečný, je však znám např. ještě u bobrů, velryb a sirén."

předchozí: předpisy a zvyky, další: posvátné rostliny

25.11.2001