jazyky - melťština - mluvnice - hláskosloví

Přízvuk

   Dynamický přízvuk je v melťštině na první slabice slova.Ve složených slovech se mohou realizovat vedlejší přízvuky, ale pouze na prvních slabikách kořenů. Po spojovníku je možné buď umístit vedlejší přízvuk nebo vyslovovat jako dvě slova s dalším hlavním přízvukem.
   Melodie je klesavá:

⁸⁸⁸⁸8 ⁸888₈ 8₈₈₈₈ ⁸⁸⁸⁸8 ⁸888₈ 8₈₈₈₈

   Klesavá melodie je i v tázacích větách, jejich charakter je dostatečně dán tázací částicí.
   V melťském písmu bylo původně pouze jedno interpunkční znaméko, které mělo stejný tvar i funkci jako pomlčka. Kromě toho se psalo bezprostředně (bez mezery) před prvním a za posledním písmenem věty, přičemž první písmeno věty se psalo trochu výše a poslední trochu níže než zbytek věty, což naznačovalo průběh melodie:

-⁸8888 88888 8888₈- -⁸8888 88888 8888₈-

   Později se okrajová písmena posunula do normální polohy, ale s nimi se posunuly i pomlčky, čímž se odlišila dvě znaménka, která jsou párová podobně jako závorky nebo uvozovky:

_-88888 88888 88888^- _-8888 88888 8888^-

   V přepisu do latinky se koncová horní pomlčka přepisuje tečkou a úvodní dolní pomlčka je nahrazena použitím velkého písmene.

Ooooo ooooo ooooo. Ooooo ooooo ooooo.

   Melťský pravopis vyžaduje důslednou vyváženost interpunkčních znamének, takže za názvem nebo jménem se píše tečka. Stojí-li název na konci věty, sejdou se dvě tečky vedle sebe.Stojí-li název na začátku věty, píše se před ním obrácená tečka. Z typografických důvodů lze místo obrácené tečky použít bez obav obyčejnou, protože její význam je dostatečně určen tím, že mezera není za ní ale před ní.

   Větný přízvuk je na prvním slově jádra výpovědi. Slova po větném přízvuku mají nižší tón než slova před větným přízvukem.

konec hláskosloví, další část: tvarosloví

20.12.2001