jazyky - melťština - mluvnice - hláskosloví
Spisovná melťština má 10 samohláskových fonémů,
5 dlouhých a 5 krátkých:
ú ó á é í, u o a e i.
Pramelťština měla pouze jedinou samohlásku e a
tři polosamohlásky w, H
(laryngální hláska podobná hebrejskému 6ajin
nebo h.ét), j.
Dvojhlásky ew, eH, ej
se působením přizvuku vyvíjely v koncovkách jinak než v
kořenech: v koncovkách došlo k vypuštění nepřízvučného e
a polosamohlásky w, H, j
se změnily na samohlásky u, a,
i, zatímco v kořenech přízvučné e
zůstalo a polosamohlásky w, H,
j se změnily na znělé frikativy v,
zq (velární frikativa, ale běžně vyslovovaná jako
glotální), zj (palatální frikativa). V
tématických kmenech (vytvořených z kořene přidáním
pouhého -e-) se nepřízvučné e nejprve
zredukovalo na hlásku podobnou hebrejskému šwa nebo
anglickému mixed vowel a ta se později změnila na o.
Ve spisovné melťštině tedy žádné polosamohlásky
již nejsou, ale v některých nářečích vznikly nové
polosamohlásky v důsledku diftongizace dlouhých samohlásek.
| nářečí \ foném | /ú/ | /ó/ | /á/ | /é/ | /í/ |
|---|---|---|---|---|---|
| íkavské | ú` [u:] | ó` [O:] | á` [a:] | é` [E:] | í` [i:] |
| ijkavské | uw [uw] | ó [o:] | á` [a:] | é [e:] | ij [ij] |
| ajkavské | aw [aw] | úa [U:] | á` [a:] | ía [I:] | aj [aj] |
| ékavské | áo [O:] | úo [U:] | á` [a:] | íe [I:] | áe [E:] |
V melťských textech se často setkáváme s jemnějším rozlišením hlásek, zejména v přímé řeči, kde se pomocí nářečních odchylek naznačuje geografický nebo sociální původ vystupujících postav.
| modifikace | druhé písmeno zpřežky | diakritické znaménko |
|---|---|---|
| zavřené a zadní | u | |
| zadní | o | kroužek |
| otevřené | a | |
| přední | e | umlaut (diaresis) |
| zavřené a přední | i |
Ekvivalentem zdvojení písmene je v diakritickém pravopisu kosmá čárka (těžký akcent, grave). U písmene "a" označuje otevřenost, u ostatních zavřenost.
| vokály |
přední | střední | zadní | ||
|---|---|---|---|---|---|
| nezaokr. | zaokr. | nezaokr. | zaokr. | ||
| úzké |
ii, i` [i] | uui, u`i | iiy, i`y | iiu, i`u | uu, u` [u] |
| i [I] | ui | iy | iu | u [U] | |
| ie, ï | ue, ü | io, i° | uo, ů | ||
| ia | ua | ||||
| středové | ei | oi | eu | ou | |
| ee, e` [e] | oo, o` [o] | ||||
| e [E] | oe, ö | ey, ě | eo, e° | o [O] | |
| ea | aoe, åe, aö | aeo, äo, ae° | oa | ||
| široké | ai | ay | au | ||
| ae, ä | a [A] | ao, a°, å | |||
| aa, a` [a] | |||||
Ekvivalentem zpřežky s písmenem y je v diakritickém pravopisu háček (caron). Někdy bývá nahrazován podobným znaménkem breve.
Délku označuje šikmá čárka (ostrý akcent, akut).
Spojením šíkmé a kosmé čárky vzniká stříška
(circonflex).
Spojením stříšky a háčku vzniká křížek, ale toto
diakritické znaménko se používá jen velmi zřídka. Někdy
bývá nahrazován podobnou kombinací znamének macron a breve.
Pamatuj:
| písmo | dlouhé vokály | krátké vokály |
|---|---|---|
| runové (7 + 8) |
í`, é` í`y, é`y, á` ú`, ó` |
i, ie, ä aö ae° u, ů, a° |
| dřevní (7 + 20) |
í`, é` í`y, é`y, á` ú`, ó` |
i`, i, ie, e, ea, ä ü, ö, aö iy, ě i°, e°, ae° u`, u, ů, o, oa, a° |
| triangulární ( 33 + 18) |
í`, í, íe, ía,
í`a, éi, é`, é, á`i, áei, áe ú`i, úi, óe, óä í`y, é`y, á` í`u, íu, éo, éa° ú`, ú, úo, úa, ú`a, óu, ó`, ó, á`u, áou, áo |
i, ie, ia, e, ea, ä ö, aö iy, ě e°, ae° u, ů, ua, o, oa, a° |
| tiskací (25 + 18) |
í, íe, é`, é, á`i, áei, áe ú`i, úi, óe, óä í`y, é`y, á` í`u, íu, éo, éa° ú, úo, ó`, ó, á`u, áou, áo |
i, ie, e`, e, ea, ä ö, aö iy, ě e°, ae° u, ů, o`, o, oa, a° |
| psací (22 + 18) |
í, íe, é`, é, á`i, áei, áe ú`i, úi, óe, óä í`u, íu, éo, éa° ú, úo, ó`, ó, á`u, áou, áo |
i, ie, e`, e, ea, ä ü, ö, aö iu, e°, ae° u, ů, o`, o, oa, a° |
Triangulární písmena psaná v táto tabulce kurzívou
jsou pozdějšího data a nerespektují staré pravidlo, podle
kterého musela být samohlásková písmena zrcadlově
symetrická.
Písmeno é`y se nepoužívalo ve svém
fonetickém významu, ale pro škrtání chybně napsaných
znaků.
další skupina hlásek: souhlásky
06.10.2001