Transliterace

   Z typografických důvodů se v této edici poněkud odchylujeme od obvyklého způsobu zápisu některých písmen a znamének.
   Palatalizaci a labializaci konsonantů označujeme majuskulemi ^J a ^W v horním indexu za písmenem (pie. k^J, g^J, g^Jh, k^W, g^W, g^Wh) a nazalizaci vokálů majuskulí _N v dolním indexu za písmenem (st.sl. e_N, o_N, pol. e_N, a_N). Protože tyto značky stojí za příslušným písmenem, zatímco normální použití majuskulí se naopak omezuje na iniciální pozici, je takový zápis jednoznačný i když tyto značnky nejsou psány jako indexy, ale v normální poloze.
   Kromě toho používáme některé majuskule jako náhradu speciálních písmen (T D K G pro frikativy, I U pro jery, H pro faryngálu). Tento zápis je omezen na slovníky, kde pracujeme pouze se slovy a záměna se standardním použitím majuskulí na počátku věty tedy také nehrozí.
   Avšak v německých slovech mají majuskule svůj původní význam, to jest substantiva se píší s iniciální majuskulí.

délka není označována znaménkem "macron, vodorovná čárka nad písmenem", ale znaménkem "acute, šikmá čárka nad písmenem";
přízvuk je označován samostatným znakem před samohláskou:
- | dynamický přízvuk
- / acute
- \ grave
- ^ circonflex
pie:
- k^J, g^J, g^Jh nebo kJ, gJ, gJh = palatalizované veláry
- k^W, g^W, g^Wh nebo kW, gW, gWh = palatalizované veláry
nazalizace vokálů je místo znaménkem "ogonek" označována majuskulním N za písmenem:
- e_N, a_N, o_N nebo eN, aN, oN
st.sl. (OSl.)
- I = měkký jer
- U = tvrdý jer
germ. (Gmc.):
- T = thorn, þ (#254, þ)
- D = eth, ð (#240, ð)
- K = χ
- G = 3

02.12.2001