náboženství {religions}


Teochejřanství
{Theochirianity}


Astrochejřanství (hvězdoručanství) {Astrochirianity (Starhandianity)}

  Původní podobou teochejřanského (bohoručanského) vyznání je astrochejřanství (hvězdoručství) - víra, že souhvězdí "Píď" (Palmus Major, PMa), které zahrnuje části Draka (Draco, Dra) a Malého medvěda (Ursa Minor, UMi), je otiskem boží ruky na nebeské sféře.
  {The original form of the theochirian (godhandian) confesion is the astrochirianity (starhandianity) - the belief that the constellation "Span" (Palmus Major, PMa), which includes parts of the Dragon (Draco, Dra) and the Little Bear (Ursa minor, UMi), is an imprint of the God's right hand on the sky sphere.}
  Když věřící spatří toto souhvězdí, natáhne paži k nebi tak že vidí u špiček prstů odpovídající hvězdy.
  {When a believer beholds this constellation, he stretches his arm towards the sky so he sees at the tips of his fingers the corresponding stars.}

  Podle učení cisstelárníků bůh přiložil pravou ruku na nebeskou sféru zevnitř, zatímco podle transstelárníků přiložil levou ruku zvnějšku. Proto cisstelárničtí kněží žehnají hřbetem pravé ruky, zatímco transtelárničtí kněží dlaní pravé ruky. Místo potřesení rukou podá osoba s vyšším postavením buď hřbet pravé ruky nebo dlaň levé ruky a osoba s nižším postavením se jí dotkne dlaní pravé ruky. Ale toto je považováno za velmi obřadné a obvykle osoba s vyšším postavením podá dlaň pravé ruky, takže palec se dotkne malíku a ukazovák prostedníku.
  {According to the teaching of the cisstellarics, the god put his right hand on the celestial sphere from inside, while according to the transstellarics, he put his left hand from outside. Therefore the cisstellaric priests are blessing with the back of the right hand, while the transstellaric priest with the palm of the left hand. Instead of handshaking, the person with higher rank reaches out either the back of his right hand or the palm of the left hand, and the person of lesser rank touches it by his right palm. But this is considered very formal and usually the person with higher rank reaches out the palm of his right hand, so the thumb touches the little finger and the index finger touches the middle finger.}
  Dvojice rukou je symbolem přátelství. Barvy jsou dány Dopplerovým jevem: přední se vzdaluje a tudíž je červená, zadní se přibližuje a tudíž je modrá. Tento symbol je nošen jako přívěsek; řemínek nebo řetízek je provlečen dvěma otvory mezi prsty. Z tohoto symbolu byla možná odvozena symetrická forma arabského talismanu hamsa.
  {A pair of hands is a symbol of friendship. The colors are given by the Doppler effect: the fore one goes farther and therefore is red, the back one is approaching and therefore is blue. This symbol is used as pendant; the strap or chainlet is interlaced through the two holes between fingers. From this symbol was maybe derived the symmetrical form of the Arabic charm hamsa.}


Erb a vlajka astrochejřanské církve:
  {Coat-of-arm and flag of astrochirian church:}

  V černém poli stříbrná ruka.
  {On a sable field a hand, argent.}

Erby a vlajky astrochejřanských církví v některých zemích:
{Coats-of-arm and flags of astrochirian churchs in some lands:}

  česká: Ve stříbrném poli černá ruka.
  {Czech: On a argent field a hand, sable.}
  moravská V modrém poli červeně a stříbrně kostkovaná ruka.
  {Moravian: On a azure field a hand, gules and argent.}
slezská: Ve zlatém poli černá ruka.
  {Silesian: On a or field a hand, sable.}
polská: V červeném poli stříbrná ruka.
  {Polish: On a gules field a hand, argent.}
  USA: Ve stříbrném poli, pod modrou hlavou se sedmi stříbrnými hvězdami souhvězdí Palmo Borealis, červené ruka.
  {On an argent field a hand, gules; a chief, azure, with seven (white) stars of the constellation Palmo Borealis, argent.}

čínská {Chinese}


Transstelárnictví {Transstelarism}

   Podle transstelárníků představuje souhvězdí Píď (Palmus Major, PMa) levou ruku, přiloženou na nebeskou sféru zvnějšku.
  {According to the transstelarics, the constellation Span (Palmus Major, PMa) represents the right hand, put on the celestial sphere from outside.}
   Fotografie sochy boha Bheronta nesoucího v pravé ruce hvězdnou sféru. Tato socha však chybně zobrazuje velikost sféry, která má být dvakrát větší; její průměr má být 45 palců (přibližně 112 cm).
  {The photograph of the statue of the god Bheront carrying in his right hand the starry sphere. But this statue wrongly shows the size of the sphere, which shall be twice greater; its diameter shall be 45 inches (approximately 112 cm}


Cisstelárnictví {Cisstelarism}

   Podle cistransstelárníků představuje souhvězdí Píď (Palmus Major, PMa) otisk pravé ruky, přiložené na nebeskou sféru zevnitř.
   {According to the cisstellarics, the constellation Span (Palmus Major, PMa) represents the right hand, put on the celestial sphere from inside.}


Utrapalmismus {Utrapalmim}

  Utrapalmisté v Chiropotámii (Rukoříčí, nazývaném latisky též Palmosinistra či zkráceně Palsin) rozšířili své vyznání o potamochejřanství (řekoručanství) - víru, že údolí, kterými tekou řeky v jejich zemi, jsou otiskem boží levice na povrchu země.
  {The utrapalmists in Chiropotamia (Handriveria, called in Latin Palmosinistra or Palsin for short) extended their confesion by the potamochirianity (riverhandianity) - the belief that the valleys, through which the rivers in their land flows, are an imprint of the God's left hand on the earth surface.}


Stopy teochejřanství v jiných kulturách {Traces of theochirianity in other cultures}:


  Souhvězdí "Píď", které zahrnuje části Draka (Draco) a Malého medvěda (Ursa Minor), je považováno za otisk boží ruky na nebeské sféře.
  {The constellation "Span", which includes parts of the Dragon (Draco) and the Little Bear (Ursa minor), is considered as the imprint of the God's hand on the sky sphere.}

   Píď, vzdálenost mezi palcem a malíkem, se rovná dvěma pěstem neboli osmi palcům a ve vzdálenosti natažené ruky se jeví pod úhlem 20°, což je skoro přesně rovno vzdálenosti odpovídajících hvězd.
  {The span, the distance between the thumb and the little finger, equates to two fists or eight thumbs (inchs) and in the distance of stretched arm it appears under the angle of 20 degrees, which eguates nearly exactly to the distance of the corresponding stars.}
   Sáh tedy při měření úhlů odpovídá 180° (přímý úhel) a stopa jako jeho šestina je 30°, což na ekliptice odpovídá jednomu znamení. Pěst jako třetina stopy je 10° (na ekliptice dekan) a dělí se na 5 zvětšených prstů neboli prstisek po 2°. Zvětšné zrno neboli zrnisko jako čtvrtina zvětšeného prstu pak odpovídá polovině stupně, což je přibližně úhlový průměr kotoučků Měsíce a Slunce. (Jinak se ovšem používá čistého prstu a čistého zrna, přičemž 5 zvětšených prstů = 1 palec + 4 čisté prsty, takže zvětšený prst = 16/15 čistého prstu).
   V soustavě založené na metrickém palci (25 mm) odpovídá shodou okolností jeden stupeň jednomu centimetru.

délka úhel čas datum armáda
zv. zrno 1/2° :2:    
  :4: den voják
zv. prst   dvojden  
    hexáda  
pěst 10° :40: dekáda, 10 dní družstvo (10)
slepičí krok 12°      
píď 20° 1:20:    
stopa 30° 2::, dvouhodina znamení, 30 dní četa (3 * 10)
loket 45° 3::    
krok 60° 4:: sextál, 61 dní  
yard 90° 6:: čtvrtletí, kvartál, 91 dní rota (3 * 30 + 1)
kročej 120° 8::    
sáh 180° 12::, půlden pololetí, semestr  
  360° 24::, den rok, 365 dní prapor (4 * 91 + 1)
      čtyřletí, 1461dní pluk (4 * 365 + 1)

   Je třeba rozlišovat dlouhou píď mezi palcem a malíkem (20 cm, 10 zv. prstů, 8 palců, 2 pěsti) a krátkou píď mezi palcem a ukazovákem (15 cm, 8 prstů, 6 palců, 2 dlaně, půl stopy).
   Kromě toho byl název píď přenesen i na o něco delší jednotku rovnou polovině loktu (45 cm / 2 = 22,5 cm), kterou zde nazýváme "hlava".
   Krátká píď byla zase matena s ještě kratší jednotkou (12 cm, 1/15 sáhu) se používá při měření polohy Měsíce a kterou nazýváme "slepičí krok".

Souček, Ludvík: Nebeské detektivky, senzace a záhady - Trable s kalendářem:

Zajímavou dávnou astronomickou pomůckou Seveřanů, Norů, Švédů a Islanďanů, byl tzv. "noční kruh", který je v severnějších šířkách viditelný daleko lépe než u nás. Po západu Slunce pozorovali na východě tmavý oblouk, stín Země, který se vysouval stále výš. Pod obloukem je nebe tmavomodré, vně oblouku světle modré a obě barvy jsou odděleny žlutočerveným pruhem.
   Stojí-li Měsíc v tomto pruhu, je (přibližně) úplněk. Švédští rolníci dovedli velmi prostým způsobem určit, kolik dní zbývá do úplňku: nataženou paží měřili, kolik pídí, tedy kolik úhlových vzdáleností, vymezených roztaženým palcem a ukazováčkem, ještě chybí Měsíci ke žlutočervenému pruhu. Každá píď, asi 13°, značila jeden den. A tato píď, přenesená jako úhlová míra na nebeskou klenbu, se jmenovala... slepičí krok...

   Měsíc urazí 1 slepičí krok (12°) za den, 30 slepičích kroků za měsíc. Slunce tedy urazí 1 slepičí krok (12°) za tucet dní, 30 slepičích kroků za rok.


Souček, Ludvík: Nebeské detektivky, senzace a záhady - Záhadná tykev:

_ A o tom, že je polynéská astronomie jaksepatří stará, možná starší, nežli si vůbec dovedeme představit, svědčí obtíže s identifikací starých polynéských názvů souhvězdí a hvězd. Jedno souhvězdí jménem Pešeylam nemohlo být dosud zařazeno. Polynésané sami připouštějí, že z oblohy zmizelo, ačkoli je jejich dávní předkové přesně a nepochybně pozorovali. Toto souhvězdí se podobalo otevřené ruce, jejímiž prsty byly hvězdy. Podle tradice leželo v pradávných dobách mezi Orionem a Krkavcem. Dnes po něm není ani stopy.
   Mohli bychom samozřejmě tyto zprávy odmítnout jako pouhé legendy, zkreslené pohádky - jenže tutéž zvěst nám zachovaly i starobabylónské klínopisy. _

Souček, Ludvík: Tušení stínu - Zapomenuté lodě:

   Polynésané s rozpaky připouštějí, že jedno z jejich souhvězdí, sloužících kdysi navigaci, jediné, jež nemohlo být astronomy identifikováno, Pešeylam, z oblohy zmizelo. Podobalo se otevřené ruce, jejímiž prsty byly hvězdy, a podle tradice leželo mezi Orionem a Havranem.
   Údaj je patrně správný a jeho dešifrování není obtížné. Jedinou skupinou hvězd, připadající v této oblasti v úvahu (polynéská souhvězdí se nekryjí se souhvězdími našimi, např. Pás Orióna je souhvězdím samostatným), je dosti výrazná "hlava" nejdelšího souhvězdí oblohy, totiž Hydry (Vodního hada), zdvihající se nad rovník, zatímco zbytek souhvězdí se noří pod rovník na jižní oblohu. "Hlavu" Hydry, umístěnou dnes mezi rovníkem a +10°, tvoří šest hvězd, z nichž dvě jsou si tak blízké, že téměř splývají v optickou dvojhvězdu. Jejich zdánlivá hvězdná velikost je 3 až 4, avšak v oblasti oblohy, poměrně chudé na hvězdy, je toto seskupení přece jen dosti nápadné, asi jako Severní koruna našich nocí s hvězdami přibližně stejných magnitud. Postačil by nepatrný posun, aby byla podobnost s otevřenou rukou nápadná - hvězdy "hlavy" Hydry jsou však poměrně daleko (125, 130, 136, 270,300 a 410 světelných let), dále než např. hvězdy "čtyř kol" Velké medvědice (Velkého vozu - 76, 76,80,142 světelných let), jejichž deformace v časových odstupech desetitisíciletí jsou znázorněny v takřka každé astronomické příručce. Přípustná doba pro zdánlivý i skutečný posun hvězd "hlavy" Hydry od sugestivního tvaru ruky s roztaženými prsty do dnešního stavu je asi 25-30000 let. _

.


šesťanství {Sixianity}, teochiřanství {Theochirianity}, haďanství {Serpentianity}

09.07.2003