dlaňanství


Eduard Fiker

Země Podivných Mraků

(dobrodružný román)

   Někde na Středním Kongu, v zemi špatně mapované nebo nemapované vůbec, leží Země Podivných Mraků.
   Střeží ji obloukovitý hřeben hor, za dne červenavě žlutých, při západu slunce růžových a v noci černých jako vyhaslé peklo. _
   V předhoří se krčí vesnice Mo'Onů _.

   _ Její obyvytelé nepořádali slavností tance, nebušili do bubnů a nekřičeli zpěvavými hlasy. Nebyli smutní a bázliví, nýbrž vážní blízkostí Mraků. Petr Kompf mezi ně přišel, aby jim kázal pravé náboženství a vyvrátil jejich blud, o němž slyšel daleko na východě.
   _
   V Laze se podivil především chování vesničanů. V ničem mu nepřekáželi, byli podivuhodně mírumilovní a hostili ho rýží a pivem, jímž byl naplněn vydlabaný kmen. Petr Kompf ovládal řeč Mo'Onů a mohl proto ohnivně řečnit o svém Bohu. Naslouchali mu se schovívavým úsměvem. Král Ugg, jenž vesnici vládl a byl moudrý jako starý had, odpovídal mu za všecky, bylo-li zapotřebí odpovědět. _
   Když král Ugg pochopil, co je to zázrak, ukázal prstem na růžové hory za sebou, vzdálené tři dny cesty.
   "Tam je zázrak," pravil, "nechť tvůj bůh takový zázrak dokáže, a uvěříme v něho."
   _ Doprovodili ho, aby mu ukázali nejlepší směr na vrchol hřebene _.
   _To, co spatřil na nebi džungle boha Goama, byl zázrak, proti němuž nemohl postaviti žádný zázrak svého boha.
   _

   _
   "Já, Petr Kompf, člen církve bojující, bratr řádu Sandemaniánů, žehrám na svou lehkomyslnost, která mne zavedla do této země a za niž mne Bůh potrestal. Dokázal jsem namluvit sám sobě, že je mým účelem vyvrátit legendu Podivných Mraků a nahradit ji Svatou Legendou Kristovou, ale Prozřetelnost rozeznala v mé lži pouhou zvědavost. _
   _
   Na nebi visí ruka.
   Je to obrovský úd, celý bílý a plastický, s roztaženými prsty _. Není třeba fantazie a upozornění průvodce, že ten strašný bílý mrak se jí podobá. _ Je to mrak, není to skála, aby mohla trvat věky. A přece tam trčí již po staletí. Zmizí v době dešťů, aby po ní vyvstala znovu _."
   _

   _
   _Skupina velkých jezer, spojených přírodními průplavy, podobala se tvarem ruce. Jezera vypařovala vodu a docházelo tedy k pravidelnému zjevu, obvyklému při nehybnosti vzduchu i jinde, že totiž páry zachovaly tvar vody, stoupajíce k nebi.
   _

   _
   "Přesný tvar ruky je dosti zvláštní _," řekl plukovník, "na celém světě není obdivuhodnější hříčky přírody. Byla s počátku jistě jen přibližná. A je-li dnes taková, jaká je, má na tom zásluhu člověk. Prozkoumal jsem dosti velkou oblast _. Jsem přesvědčen, že z části jsou břehy uzpůsobeny prací lidských rukou. Nebylo to o nic obtížnější než stavba pyramid, jen snad hodně jiné."
   _ "_ Nebude těžké vyslat sem několik aeroplánů s nákladem lidí a dynamitu. Dynamit může roztrhat břehy jezera a může je roztrhat dokonce tak, aby jezera dostala tvar kříže."
   _ "_ a přirozený následek toho by ovšem byl, že všichni ti Bantu i Pondo a Limi a Mo'Onové, Hausové a jak se všichni jmenují ... všichni ti černí lidé by padli na tvář před bílými pány."
   _

   _ o tři měsíce později vzlétl k obloze třímotorový vládní letoun, aby zamířil k Růžovým horám _. Snesli se pouze jednou, na místě, _ kam před tím dopravil jiný letoun zásoby benzínu a oleje pro třímotorový bombardovací. Pak se vznesli znovu a posléze se před nimi zarůřověly hory, střežící džungli.
   _ Lesklý pták, vydávaje strašlivý hlas, _ stoupal bez bázně pod Podivný Mrak. Potom ... co to? Něco z něho vypadlo. A letělo to do džungle a třpytilo se to jako velká kapka vody.
   A tento trus hřmotícího ptáka vydal ohromný oheň, když dopadl. Stromy džungle a její hadi a zvířata vystřikly do výše jako ohnivá voda, rána zachvěla Růžovou horou a do džungle se udělala široká díra, do níž padaly hořící kusy zpět _.
   _ velký pták rozbíjel břehy jezer za džunglí. _.
   Vody se valily šikmo k vzdáleným bažinám, smáčely vyprahlou poušť za jezery, kterých již nebylo _.
   Na obloza za Růžovou horou nevznikl kříž. Postačilo, že zemřel Podivný Mrak. Dnes tam visí tak zmatené cáry, že ani největší kouzelník Bantu by nenašel odvahu je k něčemu přirovnat.


Konec.